Jméno Nětčice vzniklo příponou –ice k osobnímu jménu Nětek, Nětka, které má slovesný kořen nět- ze staročeského nietiti oheň, čili „rozněcovat oheň“.
V latinských textech je uváděno Dolno Nieczicze, v německých Unter Nietschitz, před rokem 1918 jako Dolní Něčice. V nejstarších dochovaných pramenech – v zemských deskách a půhonech se objevují mnohé záznamy, týkající se Něčic, mnohokrát se v nich však nečiní rozdílu mezi Dolními a sousedními Horními Nětčicemi. Do historie obce tedy zařazujeme ty, které se Dolních Nětčic týkají.
První zmínka o obci pochází z roku 1384, kdy se Sudek z Podolí a Oldřich z Mydlovar spolčili na své dědičné statky v Něčicích.
Roku 1416 odkázal Pavlík ze Lhoty Měsečné (dnes zaniklá obec, na jejím místě se nachází pouze zámeček – domov důchodců Lhotsko) Matoušovi, faráři soběchlebskému a jeho kostelu 5 a půl kopy za svou duši, které mu dlužil Martinák z Něčic a které byl farář nucen pohonem vymáhat, protože podle pramenů se Martinák k placení neměl.
Zmínka z roku 1447 dokládá, že Dolní Nětčice (zde už jsou Dolní udávány jmenovitě) za pánů z Kravař náležely ke zboží Helfštýnskému.
Roku 1506 se prameny zmiňují o Mikuláši, řečeném Kvasa, fojtovi v obojích Něčicích, kterého propustiL Vilém z Pernštejna „z té práce fojtství“, ale protože měl Mikuláš list od Lacka z Kravař, zůstal na fojtství za dvořáka.
Roku 1540 dal Jan z Pernštejna Dolnonětčickým poddaným panské pole, která za plat dědičně užívali a bez svolení úředníků nesměla být oddělena od gruntů.
Někdy v letech 1626 – 1627 byla ves vypálena zbojnými Valachy.
Roku 1763 byly Dolní Nětčice šestou největší obcí Helfštýnského panství, bylo tady 50 domů, 54 rodin a 205 obyvatel.
K historickým nálezům se řadí nalezené serpentinové kladivo z doby kamenné a roku 1920 na místní trati Kuča nalezené zkamenělé zuby pravěkého koně (Hippos kaenozoikos).
Za zmínku stojí události, které proběhly v obci v posledních dnech druhé světové války.
Když 2. května k večeru ustupovala kolona německé armády od Horních Nětčic k Dolním, vjelo jedno nákladní auto v zatáčce na Bařinkách do příkopu a nemohlo dál. Němci tam nechali auto bez hlídek a odjeli na noc do Soběchleb. Přes noc auto shořelo. Ráno se tam sešlo asi 20 občanů, které Němci pozorovali dalekohledy a začali střílet z kulometů. Když pak uviděli spálené auto, velmi se rozčílili. Hned obstoupili vesnici a začali poplachově střílet a vyháněli pažbami pušek lidi ven z domů. Asi 60 mužů dovedli k pomníku padlých a postavili k plotu. Tady jsou občané postupně sráženi na kolena. Před ústím namířených kulometů je každý vyslýchán. Nikdo se k zapálení jejich auta nepřiznává. Němci jsou rozzuřeni, velitel nařizuje odchod všech do Soběchleb. Tady jsou znovu všichni vyslýcháni. Ani teď přiznání nepřichází. 25 mužů, hlavně těch nejmladších, je odvedeno do vedlejší místnosti hostince a následně oznámeno, že pokud se nikdo nepřizná, budou tito zastřeleni u zdi kostela. Nakonec Němci přistupují na to, že jim občané obce seženou nové auto. Nesmělo však být na benzín nebo na naftu, ale na dřevoplyn. V době války bylo těžké sehnat auto, ale podařilo se. Auto na záchranu dolnonětčických občanů poskytl pan Otto Mik z kamenolomu v Lipníku nad Bečvou. Celá záležitost se tak šťastně vyřešila a všichni děkovali Bohu, že byli občané Nětčic zachráněni. Dolní Nětčice pak byly osvobozeny pět dní poté, 8. května 1945.
Každoročně začátkem května si obec připomíná tyto tragické válečné události z roku 1945. Májové oslavy zahajuje v podvečer mše svatá v místní kapli, následuje lampiónový průvod obcí, projev starosty obce u pomníku padlých a položení pamětního věnce. Večer zakončuje taneční zábava s pohoštěním, hrami pro děti a s ohňostrojem.
Rok 1918, zápis v obecní kronice: „Nepotvrzené paměti historické. Dle lidového podání stával na Skalce zámek, který se propadl. Jelikož však každá zkazka má nějaké jádru, nelze ani této odbýti mlčením. Byla tu asi tvrz. Na nádraží hranickém našel jsem na mapě okresu naši Skalku, poznačenou čís. výš. 343, mimo ni byla tam značka .
Rok 1918, jednání o obecním kanci, uděleno „svině dobře zapisovať a z obce žádný přespole neodcházeť, a kdyby odešel tak musí zaplatiť jak jiný, kdo byl u kance v obci“.
Rok 1919. „Pronájem rozhazování krtinců na obecních loukách za 18 korun, na všech lukách do třech dní dobře udělať“.
Rok 1929. „V měsíci únoru ženil se Blažek František. Nevěsta z Drahotuš. Ženich přijel autem pro své rodiče, mezitím však nastal takový nečas a na cestě narostly takové záměti, že auto muselo asi 14 dní zůstat v Něčicích a hostina svatební v Drahotuších odbyla se bez ženicha a jeho rodičů.“
Rok 1949. „Zvolené tři dvojice navštívily všechny občany, kteří v hojném počtu s radostí a vděčností podpisovali zdravici k 70. narozeninám J. V. Stalina – vůdce všeho pracujícího lidu a našeho největšího přítele.“
Stejně jako mnoho dalších moravských vesnic, i ta naše byla postižena stoletou vodou. Také na červencové dny roku 1997 budou občané dlouho vzpomínat. V odpoledních hodinách 7. července se rozvodnil Dolnonětčický potok, který protéká středem obce a který nám tehdy nadělal hodně paseky. Z malého nevinného potůčku se stala docela pěkná řeka. Vodou bylo více či méně postiženo 18 stavení, včetně budovy místní kaple, obecního úřadu a hasičského domu. V loňském roce dostaly všechny tři budovy nový kabát, ale jinak byste mohli s jistotou poznat, kam voda sahala.
Park okolo kaple byl zatopen celý až na silnici, lavičky, které stávají před vchodem do kaple, uplavaly k sousedům, zato zase připlavaly jiné věci. Z kaple jsme vyháněli vodu kobercem, z obecního úřadu vylévali lopatou. Celé úterý pak někteří členové SDH a další dobrovolníci vyčerpávali vodu ze sklepů v jednotlivých domech a nakonec čistili proudem vody nánosy bahna na chodníku v parku okolo kaple.
V obci se nachází dnes již zahrnutý pískový lom, který dříve sloužil hlavně k těžbě krásného žlutohnědého písku jako stavebního materiálu, později jako ráj dětských her. Jedná se o lokalitu, která je velice bohatá na výskyt neogenních mořských fosílií, jejichž stáří se odhaduje asi na 15 milionů let. Mezi nejběžnější nálezy patří schránky mlžů, ústřic, méně hojné jsou ostny ježovek, úlomky korálů a žraločí zuby.
Dolní Nětčice leží při silnici č. XXX. Obec protínají linky, které nabízí možnost spojení do všech okolních měst. Jsou to linky Hranice – Soběchleby, Lipník nad Bečvou – Soběchleby – Bystřice pod Hostýnem a Přerov – Soběchleby – Horní Nětčice.
Středem Dolních Nětčic prochází trasa cyklostezky č. 6137, vedoucí od hradu Helfštýna do Bystřice pod Hostýnem, a která se v lese nad vsí napojuje na Jantarovou stezku.
Dolní Nětčice 49
753 54 Soběchleby
Datová schránka: 98far6z